|
|
Aplikace principu autonomie v oblasti smrti a umírání u seniorů v České republice
D´mello, Petra ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce "Aplikace principu autonomie v oblasti smrti a umírání u seniorů v České republice" se primárně zabývá problematikou spojenou s právem na sebeurčení, důstojností člověka a přáními spojenými s koncem života. Je snahou zodpovědět otázku, do jaké míry lze respektovat autonomii jedince a podílet se na rozhodování o zdravotní péči na konci života pomocí právního konceptu "Dříve vysloveného přání", a to i v případě, když je člověk v postavení, které mu neumožní svou vůli projevit.Ačkoliv má tento institut pevné ukotvení v právním řádu České republiky, povědomí tohoto právního konceptu je mezi veřejností nedostatečné a zřídka využívané, na rozdíl od Spolkové republiky Německo, kde je daný institut seniory běžně aplikován. Cílem práce je reflektovat aktuální problematiku umírání a smrti z etického hlediska a poskytnout ucelené informace o současných možnostech uplatnění práva na sebeurčení, které mohou významně podpořit kvalitu péče člověka v terminální fázi života.
|
|
|
Přenositelnost podmínek domácí paliativní péče na oddělení intenzivní péče
Pešlová, Šárka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
(v ČJ) Podle výzkumu, který provedla agentura STEM/MARK ve spolupráci s organizací Cesta domů, si 78% české populace přeje umírat a zemřít v domácím prostředí. Skutečnost je ovšem taková, že více jak 60% chronicky nemocných, kteří by z poskytnutí Cílem této práce bylo zjistit zda, za jakých podmínek, a případně v jaké míře, se dají důvody, pro které si umírající přejí závěr svého života prožít v domácím prostředí, přenést na oddělení intenzivní péče a zpříjemnit tak poslední období života těm, kteří zde umírají a najít akceptovatelné řešení, jak i v prostředí intenzivní péče poskytovat kvalitní paliativní péči. Tento kvalitativní výzkum proběhl dvoufázově, přičemž první fáze vedla ke zjištění, pro jaké důvody si nemocní přejí umírat v domácím prostředí a pro jaké důvody jejich příbuzní souhlasí s poskytováním péče těmto nemocným. Jako výzkumná metoda zde byla použita interpretativní fenomenologická analýza. Druhá fáze byla zaměřená na možnost přenositelnosti těchto podmínek na oddělení intenzivní péče a proběhla formou rozhovorů se zdravotními sestrami sloužícími na odděleních intenzivní péče. Za výzkumnou metodu jsme zde zvolili metodu zakotvené teorie. Hlavním výsledkem této práce je Teorie přenositelnosti podmínek domácí paliativní péče na oddělení intenzivní péče, jejímž centrálním tématem je...
|
host ::
RSS.